Příspěvek na činnost OSV na rok 2012

Vzhledem k velké návštěvnosti akcí pořádaných osadním výborem, požádal OSV Město Aš o zvýšení příspěvku na rok 2012 z původních 25 000,- Kč na 40 000,- Kč.

Město Aš této žádosti vyhovělo a příspěvek schválilo v plné výši, tedy 40 000,- Kč.

 

Poděkování

Osadní výbor Kopaniny-Doubrava děkuje společnosti Ašské lesy s.r.o. za výraznou pomoc při organizaci akce "Poslední špekáček 2011 "

 

Vítáme Vás na novém webu osadního výboru Kopaniny - Doubrava.

 

Historie obcí

Kopaniny vznikly pravděpodobně již ve 12. století, ale první doložená zmínka pochází až z roku 1315, kdy vesnici vlastnili Feiltschové ze Sachsgrünu. Na přelomu 13. a 14. století patřila vesnice Neubergům. Později, během války rodu Neubergů z Chebem byli Kopaniny obsazeny chebskými. Dalším majitelem vsi se stali Zedtwitzové, kteří získali velký vliv na celém Ašsku po dlouhou dobu. Zedtwitzové vystavěli v Kopaninách hrad. Poté, co byl rozdělen majetek Zedtwitzů mezi několik rodových větví, stali se Kopaniny sídlem jedné z nich. Zdejší území Zedtwitzů se tehdy nazývalo Horní Podhradí, a Kopaniny byly jeho součástí.

V roce 1537 je zapsána zpráva o zámku v Kopaninách. Ten byl z části zbořen již v roce 1764. Po 2. světové válce se stali jeho majitelem Státní statky. Budova nebyla udržována a chátrala. V 70. letech byl zámek pro velmi špatný stav stržen, a dochována zůstala jen jedna jeho část, která je dnes pouze troskou.

V 19. století bylo u Kopanin zřízeno velké koupaliště, jež neslo název "Rudé moře". Bylo často navštěvovaným turistickým lákadlem lidí nejen z celého Ašska, ale také z německého Bad Elsteru. Toto koupaliště po roce 1945 zaniklo.

Doubrava je poprvé zmiňována již v roce 1392 jako majetek Konráda z Neubergu. Na přelomu 14. a 15. století získávají Doubravu Zedtwitzové, kteří jí vlastní po dalších 500 let, až do roku 1945. Kolem roku 1600 byl v Doubravě postaven zámek, který byl v 18. století přebudován do novogotického stylu. Nad vchodem je zasazen znak Zedwitzů, pocházející z trosek zámku v Kopaninách. V roce 1990 byla budova zámku opravena a dnes slouží jako restaurace. V 17. století zde existovaly papírny, jež vyvážely papír do celé Evropy, ale po 2. světové válce zanikly.

V 19. století bylo místo oblíbeným cílem turistů, proto se zde také nacházelo pět restaurací. Po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva počet obyvatel citelně klesl. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhla Doubrava v roce 1930, kdy zde žilo ve 128 domech přes osm set obyvatel.

Do Doubravy vede z Aše turistická cesta, o které se říká, že je jednou z nejkrásnějších na Ašsku. Jedná se o stezku značenou žlutou značkou, která začíná na rozcestí pod rozhlednou na Háji, a vede podél řeky Bílý Halštrov.

V roce 2008 nechala ašská radnice prozkoumat doubravské prameny. Ukázalo se, že se jedná o podobné prameny, jako v sousedním Bad Elsteru, což by mohlo vézt k obnově turistiky v tomto regionu.

24. dubna 2009 byl doubravský pramen vysvěcen pravoslavným arcibiskupem, metropolitou Kryštofem, a přejmenován na Pramen století. Město Aš tímto činem začíná s pomalou přípravou na revitalizaci Doubravy, která by podle slov MÚ Aš mohla do 10 let konkurovat blízkému lázeňskému trojůhelníku (Františkovy Lázně-Mariánské Lázně-Karlovy Vary), ale také sousednímu Bad Elsteru a Bad Brambachu.

V říjnu 2009 byly v Doubravě nalezeny zbytky památníku obětem 1. světové války.

(zdroj http://cs.wikipedia.org )